Koncept:
Rády bychom aktualizovaly archetyp Madony. Navracíme Madoně její divoký animistický potenciál. Ostatně aspekt neposkvrněné početí je queer, útěk z egypta zas spojujeme s tíživou skutečností uprchlíků na řeckých ostrovech. Dnešní posthumanistická Madona není symbolem porobené ženy jako nástroje moci, ale soucitnou divokou nebinární bytostí. Dnešní madonna není jen jedno tělo, ale prostředkuje vztah mezi těly lidské i mimolidské přírody.
Matka milosrdenství nedrží v ruce samopal nebo korouhev vítězství ale semeno divokých bylin, její tělo je utkané z amazonských lián. Nesnaží se ochránit staré struktury moci ale život samotný. Chceme zdůraznit ekofeministický aspekt Madony. Stále utahující se totality, vytěžování pralesa a rostoucí xenofobii a homofobii si nelze nebrat osobně. Naše těla jsou přírodou, ktera se brání, která ve vzájemném vztahu nacházejí souznění s matkou zemí.
Východiska:
V době kdy se konzervativní autority světa ohánějí náboženství, navracejí ženy na “jejich místo” mimo rozhodovací procesy a znásilňují celou zemi, chceme vrátit spiritualitě její vlastní hlas. Přejeme si, aby znovu mluvila za utlačované, a aby hovořili jazykem porozumění a lásky. Spolu s některými církevními proudy – ať už Leonardem Boffem, papežem Františkem, účastníky Amazonské synody nebo Clarissou Pinkolou Estés cítíme, že je Madona nyní na straně ochránců přírody. Chceme vzpomenout na ochránce lesů a pralesů, kteří při jejich obraně zemřeli – např indiánského ochránce amazonského pralesu Paula Paulina Guajajara a dalších …
Autorky konceptu: Darina Alster a Magdaléna Šipka
Realizace: Darina Alster
Grafická spolupráce: Demian Kovalov
Vystaveno v Artrooms Moravany, Slovakia 11.7.-18.9.2020